Kulturní války v Evropě: Kde se lidé neshodnou na morálních otázkách a proč
Pomocí dozníkový dat od 223,099 různých respondentů z let 1990–2017 se zaměřuji na to, jak se liší předmět politického nesouhlasu napříč evropskými zeměmi s důrazem na nesouhlas na ne-ekonomických otázkách, tzv. kulturní války. Teorie postmaterialismu předpokládá, že rozdíly vznikají mezi méně a více rozvinutými zeměmi v důsledku ekonomického nedostatku. Naopak teze o historickém střetu mezi církví a státem se soustředí na konflikty kolem sekularizace veřejného prostoru, které byly výrazné v katolických zemích a téměř chyběly v protestantských. Tyto konflikty, zakořeněné v náboženských kulturách, ovlivňují politická přesvědčení. Spíše než konflikt věřících a nevěřících jde o rozdíly v důrazu, dané historickou rolí katolických a protestantských institucí. Moje výsledky ukazují, že rozdíly skutečně nesledují vzorec na základé ekonomického rozvoje, ale kopíruje náboženské kultury.
Klíčová zjištění
- Veřejné mínění v otázkách morálky je v katolických zemích více shlukováno do protichůdných táborů než v protestantských zemích, přičemž shlukování napříč otázkami je o 40 % vyšší a propojení s ideologickými identitami je o 90 % vyšší.
- U ekonomických otázek je vzorec opačný: v katolických zemích je shlukování ekonomických postojů o 50 % nižší a propojení s ideologickými identitami o 70 % nižší.
- Mizící rozdíl mezi Východem a Západem: Ekonomicky rozvinutější země byly v roce 1990 v otázkách morálky o něco více rozděleny než méně rozvinuté země; avšak v roce 2017 jsou tyto země v těchto otázkách o něco méně rozděleny než méně rozvinuté.
Prosím, otevřete si:
K dispozici je také autorská verze tohoto článku (tzv. preprint):
Poděkování
Mnoho kolegů poskytlo cenné rady a komentář k tomuto článku, včetně Andrewa Robertse, Markuse Wagnera, Seana Westwooda, Marca Jacoba, Petera Spáče a Jochema Van Noorda. Dřívější verze tohoto článku byly prezentovány na workshopu NORFACE Polarization & Populism, workshopu EUI Political Behavior in CEE Countries a seminářích na Vídeňské univerzitě, Masarykově univerzitě a Univerzitě v Montrealu. Článek byl také diskutován na konferenci MPSA 2024. Na závěr bych rád poděkoval editorovi a anonymním recenzentům za jejich konstruktivní zpětnou vazbu k dřívější verzi manuskriptu.